Aktuality

Výstavba centrálního vstupního pavilonu a přístavba chirurgického pavilonu v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, nemocnice Středočeského kraje dospěla do další fáze.

Zastupitelstvo Středočeského kraje na svém únorovém zasedání schválilo přidělení dotací pro sedm projektů šesti středočeským nemocnicím, v nichž je kraj výhradním akcionářem. Za více než 174 milionů korun kraj mimojiné přispěje na pořízení nového CT přístroje nebo sanaci kanalizace a úpravu pavilonů.

Správa železnic rozšíří studii proveditelnosti k železničnímu uzlu Praha také o oblast Benešovska. Na popud náměstka středočeské hejtmanky pro místní rozvoj Jiřího Snížka (Piráti) bude studie hledat možnosti pro lokaci nového koridoru z Prahy do Benešova. Původní záměr chce totiž trať vést přes Přírodní park Velkopopovicko, což se nelíbí tamním obcím.

V současném stavu, kdy vlak ekonomiky vykolejila pandemie, není racionální vracet se do stavu před krizí. Naopak, krize je příležitost vyjít ze stavu nula a vydat se novým směrem – ostatně, o moc hůř už ekonomicky být nemůže, ekologicky ale ano.

Pamatujete si ještě náš program do komunálních voleb? Pokud ano, tak dobře víte, že jeden z bodů programu byl „Po páté nám nepadla“. A protože my neradi jen slibujeme, od září 2019 si mohou občané vyřídit své záležitosti na městském úřadě v Benešově každou středu až do18 hodin, přičemž od 17 h do 18 h na objednání. To může proběhnout buď po telefonu, anebo formou e-mailu u vedoucích jednotlivých odborů. Kontakty občané naleznou na webových stránkách města.

Jak to již bývá, pravý charakter lidí se většinou ukáže až ve chvíli, kdy jsou vyvedeni z komfortní zóny a nastane nějaká krizová situace, které musí čelit. V našem případě je to momentálně krize “koronavirová”.

Václav Kubaljak, předseda místního sdružení Benešov a současně vedoucí krajského expertního týmu pro školství. Vláda poprvé v historii České republiky vyhlásila zákaz volného pohybu osob na území celého státu, které se logicky dotýká i všech studentů. Jaké máte tipy na vzdělávání nebo smysluplné trávení volného času, nejen pro ně? Napište nám!

Čtyři dny? 40 hodin nebo 37,5 hodiny? V současné vleklé debatě o spravedlivé mzdě a optimální pracovní době v přestřelkách mezi odbory a zaměstnavateli zanikají některé detaily, které bych zde stručně připomenul.

Místopředsedkyně Pirátů Středočeského kraje a členka místního sdružení Benešov Jana Skopalíková v podcastu Na palubě s Piráty.

V dnešním díle tu máme Honzu Ličku, který je z Benešova a je expertem u Pirátů na dopravu a infrastrukturu.

Daniel Netušil vystudoval na ČVUT obor Řízení regionálních projektů. Je neuvolněným radním v městě Benešov, momentálně pracuje jako metodik projektového řízení na Generálním ředitelství Národního památkového ústavu. Mimo zaměstnání je příležitostným divadelním hercem a písničkářem. Také je oficiálním porotcem mažoretkové asociace a dlouholetým tanečním lektorem a choreografem.

Často se na mne lidé obracejí s dotazem, proč se nedají tak na pohled jednoduché věci, jako je oprava chodníku, vytvoření přechodu a nová přípojka plynu, realizovat současně. Proč mají rok co rok cestou domů přeskakovat zákopy – a bývají to lidé, kteří vlastníma rukama postavili dům, takže jejich připomínky jsou podložené osobními zkušenostmi.

V podstatě na celém světě, v posledních letech mnohem častěji než dříve, můžeme pozorovat extrémní výkyvy počasí. Někdy se jedná o krátkodobé události, jako například záplavy, jindy o dlouhodobější úkazy, typicky opak prvního příkladu – extrémně vysoké teploty a nedostatek srážek.

V sobotu 18. 5. jste se s námi mohli potkat v Benešově v rámci akce pro rodiny s dětmi nazvané Piropárty. Ta se konala v poklidném prostředí městského parku Klášterka. Mírně nás zarazilo množství odpadků nalezených na tomto místě, které jsme museli před příchodem návštěvníků odklidit, abychom si neudělali špatnou vizitku. Za necelou půlhodinu jsme nasbírali dva plné pytle! O situaci jsme informovali benešovského radního za Piráty Daniela Netušila, aby město na toto místo nechalo nainstalovat odpadkové koše, které zde jednoznačně chybí.

Na Spořilově, jednom z největších benešovských sídlišť, vyrostla v roce 2017 nová mateřská škola. Jedná se o pozitivní výjimku, protože v uplynulých letech, kvůli slabým ročníkům, docházelo celorepublikově spíše k jejich zavírání než k nové výstavbě a renovaci. Mezi roky 2003 a 2008 bylo, převážně v menších obcích, zavřeno celkem 259 mateřských škol. Od poslední nově otevřené školy v Benešově uběhlo již 14 let a před 6 roky byla otevřena dočasná kontejnerová přístavba mateřské školy U kohoutka Sedmipírka v Dukelské ulici.

Protože bychom rádi, aby se do správy města zapojovali aktivně i jeho řadoví občané, tento příspěvek bych chtěl prezentovat jako zjednodušenou příručku každému, kdo se ne zcela jistě orientuje v problematice čerpání dotací a celkové nabídce dotací, o které může město žádat.

Rád bych dnešní článek věnoval zamyšlení o roli Masarykova náměstí a adekvátnosti zamýšlených řešení pro potřeby současného Benešova. Jako projektant a procesní analytik nechci polemizovat s vítěznou vizí architektů. Splnila to, co po ní bylo žádáno. Nerozporuji ani podmínky profesionálně vedené soutěže; o to více se budu věnovat potenciálním dopadům procesu proměny náměstí, který bude nutně předcházet dosažení nám prezentovaného výsledného stavu.

Tento rozbor bych rád uvedl osobní zkušeností. Už z dětství na sídlišti v Kralupech si pamatuji na “strkačku”: každovečerní rituál parkování aut, kdy později příchozí stáli v dalších řadách a s nezataženou ruční brzdou umožnili ranním ptáčatům, aby mohla svoje vozidlo vysvobodit pomocí postrkování těch napříč stojících. Postupně se objevovala modrá V.I.Péčka, rezervační zátarasy z krabic i falešné průkazy invalidů… je smutné, že když se podíváme na dnešní sídliště v České republice, příliš daleko jsme se za těch třicet let nedostrkali.

Článek by se také mohl jmenovat „Proč nejezdím autobusem, když bydlím na venkově“. Veřejnou dopravu zajišťuje ve středních Čechách přes 700 autobusových linek a přes 1700 vlakových spojů na 50 železničních tratích v centralizovaném hvězdicovém uspořádání se srdcem v Praze. Uspořádání, které napomáhá vzniku periferií, soustředí veškerou tvořivou energii s její přidanou hodnotou do jednoho bodu – a na okraje vyvrhuje masy lidí, kteří ztratili tempo a možnost splácet extrémně vysoké náklady v centru. Například v Paříži toto uspořádání napomohlo k proměně sociálního bydlení „HLM<sup>2</sup>“ (v podobě nám známých paneláků) v ghetta imigrantů plná beznaděje a kriminality, s jejichž následky se budeme vypořádávat následující desetiletí.