Aktuality

Finanční podpora volnočasového sportu byla v minulosti ve Středočeském kraji podceňovanou záležitostí a oproti jiným krajům bohužel stále zaostává. To se však nedá říct o podpoře vrcholového sportu. Na rozdíl od jiných krajů má Středočeský kraj poměrně propracovaný systém podpory talentovaných sportovců. Ten funguje pomocí tzv. Sportovních center mládeže Středočeského kraje (dále jen „SCM“). Součástí této podpory je navazující základní a sportovní výkonnostní činnost mládeže, zejména ve sportech zařazených do programu olympijských her. Cílem Středočeského kraje je podpora projektů sportovní přípravy talentovaných sportovců ve věkové kategorii od 7 do 23 let. Tím, že přivedeme děti a mládež k vrcholovému sportu, ale i sportu jako takovému, podpoříme nedoceňovaný význam sportu pro formování osobnosti, zodpovědnosti ke kolektivu, soudržnosti, fair play, zdravé ctižádosti a soutěživosti, pochopení významu přátelství a v případě úspěšných sportovců vytváříme i pozitivní vzory pro ostatní děti.

Výbor pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje, kterému předsedám, dostal v lednu tohoto roku k dispozici informace o podpoře cestovního ruchu prostřednictvím kulturních, společenských a sportovních akcí na období 2018–2024. Prakticky šlo o tabulku akcí, které měly na uvedené období přislíbenou podporu kraje formou individuální neinvestiční dotace.

Pirátská poslankyně Lenka Kozlová zaslala interpelaci ministrovi školství Robertu Plagovi a ministrovi zdravotnictví Petru Arenbergerovi. Žádá v ní zveřejnění plánu ohledně otevírání letních táborů a dalších volnočasových aktivit pro děti i mládež. Podle ní je potřeba, aby děti, rodiče či provozovatelé věděli, s čím mohou počítat. Tedy při jakých epidemiologických číslech se budou moci události konat a případně za jakých podmínek.

Rusko (a jeho historické podoby) nám ukazuje, že od něj nelze čekat rozumnou dohodu nebo dokonce něco jako přiznání viny. Propaganda autoritativního režimu jede na plné obrátky a tuto situaci se bude snažit využít na maximum. Možnost mávat spiknutím "zlého západu" se nepromarňuje.

Vláda 14. října schválila prodloužení záchranného balíčku pro kulturu s názvem Covid – Kultura II. Na pomoc státu dlouho čekali všichni provozovatelé a pracovníci kulturních zařízení napříč republikou, nezávislí umělci i producenti. První omezení kulturních akcí přitom platila už od 10. března, další omezení a nařízení, včetně opětovného vyhlášení nouzového stavu, platí dosud a podle veškerých prognóz budou trvat do konce roku 2020. Od července jsme proto dotazovali vládu prostřednictvím interpelací a připomínek. Dnes představený balíček zohlednil naše apely na rozšíření okruhu žadatelů o podporu, nadále však existují obavy, že pomoc bude podléhat složitým byrokratickým procesům, jako tomu bylo u předchozího programu.

Pravidla šitá horkou jehlou

Náš poslanec za Středočeský kraj, František Kopřiva, aktuálně řeší v PSP ČR další případ pokusu o privatizaci státu pod taktovkou hnutí ANO, tentokrát na evropské úrovni.

Krajské volby připomínají pohádkovou Popelku – ve srovnání s prezidentskými a sněmovními sestrami jsou přehlížené a hrají tak roli podceňovaného otloukánka. Ve skutečnosti ale skrývají potenciál, který je třeba pochopit a využít. V pohádce k tomu stačil střevíček, v realitě je třeba ukázat, o čem kraj rozhoduje a jak ovlivňuje každodenní život lidí. Piráti mají v plánu otevřít vedení kraje občanům, zveřejnit dosud utajované smlouvy a informace a udržet úzký kontakt s lidmi a jejich problémy. V tom spočívá význam hesla “Šance změnit budoucnost”. Potřebujeme vědět, jakou budoucnost naši obyvatelé chtějí, a dáváme příležitost se na její podobě podílet.

V současném stavu, kdy vlak ekonomiky vykolejila pandemie, není racionální vracet se do stavu před krizí. Naopak, krize je příležitost vyjít ze stavu nula a vydat se novým směrem – ostatně, o moc hůř už ekonomicky být nemůže, ekologicky ale ano.

Na začátku července jsem se po více než dvou měsících, kdy většina kulturních institucí v republice byla uzavřena a čelila silným dopadům pandemie koronaviru, vrátila k respondentům dubnového výzkumu. Opět jsem zjišťovala, jak se vyrovnávají s dopady pandemie. Stejně jako v dubnu jsme použili formu kvalitativního výzkumu na stejném vzorku kulturních institucí po celé České republice. Oslovili jsme 66 nestátních kulturních institucí z různých oblastí kulturního života a ze všech krajů.

Nad ránem uplyne 70 let od politické vraždy právničky, političky a feministky, ale zejména čestné a odvážné dámy, Milady Horákové. Je nemožné představit si její utrpení, jakož i bolest její rodiny ve chvíli nejtemnějšího období komunistické perzekuce.

Praha, 11. června 2020 – Nedávno zveřejněné výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu ve státních kulturních institucích zaměřené na ochranu sbírek muzejní povahy odhalily dlouhodobě neřešené problémy. Zjištění úřadu byla ve veřejném prostoru interpretována poněkud jinak a bez vystižení skutečných problémů. Neprávem je vina přisuzována jednotlivým muzeím a muzejním pracovníkům. Hlavní těžiště problémů totiž leží v zastaralé legislativě a nedostatku financí a s tím souvisejícím personálním podstavem.

Dnes se slaví Mezinárodní den muzeí a galerií. A k této příležitosti vám vedoucí krajského expertního týmu pro kulturu a současně kandidátka do krajského zastupitelstva Lucie Cirkva Chocholová sepsala 10 důvodů, proč je dobré občas muzea nebo galerie navštívit. 🖤🏴

Neděli trávím jakožto komunální zastupitel na vsi tak, že od 11 do 13 držím hlídku u kontejnerů na velkoobjemový odpad, aby tam lidi neházeli, co tam nepatří, a pak jdu na hřbitov měřit a počítat hroby kvůli přípravě nového pohřebního řádu.

Před 75 lety se Evropané probudili do prvního svobodného dne po šesti dlouhých letech plných utrpení. Druhou světovou válku, jeden z nejničivějších konfliktů 20. století, rozpoutalo nacistické Německo vedené diktátorem Adolfem Hitlerem.

Současná pandemie koronaviru znatelně postihla knižní trh. Více než 80 % tržeb plyne z tištěných knih, a proto představuje uzavření kamenných obchodů velký problém. Vládní opatření proti dopadům na kulturní sektor sice počítají s pomocí malým nakladatelům, bohužel tato pomoc neodpovídá skutečným škodám a vzhledem k tristnímu stavu rozpočtu zřejmě ani dostačující být nemůže. Proto přicházíme s několika systémovými opatřeními, která podpoří celý trh, ne jenom několik vyvolených podnikatelů.

Praha, 24. dubna 2020 – Na kulturu a přidružené profese dopadnou opatření související s pandemií koronaviru Covid-19 citelně. Ministerstvo kultury proto nedávno schválilo „záchranný balíček“, jehož největší slabinou je selektivní výběr podpořených organizací. Živnostníci a drobní podnikatelé, jejichž provozovny jsou uzavřené, ale zároveň musí nadále kromě nájmů a dalších poplatků platit i autorským správcům, patří mezi nejvážněji ekonomicky postižené. Kromě toho OSA navrhuje i zavedení paušálního poplatku lokálním médiím.

Novely zákonů znějí někdy ambiciózně, než si uvědomíme, jak extrémní dopad mohou mít na naše životy. Jak jste mohli zaznamenat, tak v meziresortním připomínkovém řízení je novela zákona ve věci financování rezidenčních míst, mezi lékaři vzbudila velký rozruch, a to především těmi mladými. O sepsání krátkého článku jsme požádali našeho spolupracovníka v resortním týmu zdravotnictví, Vojtu Lukavce.

Být rodičem vyžaduje velmi různorodé schopnosti i pořádnou dávku flexibility, co však je zásadní asi pro všechny, je time-management. Celkem jsem si myslela, že při práci na plný úvazek s dvěma dětmi (1. a 5. třída) a večerním dálkovým studiem vysoké školy, mám schopnost zorganizovat si věci celkem zmáknutou. Jsem zvyklá pracovat v režimu, kdy mám práci v noci a o víkendech. Pár let v divadle a muzeu mě naučilo, že práce se nedá časově omezit. Neznám ten režim „teď mám padla a je klid“, protože jedna povinnost střídá druhou. Ale to, co se na rodiče navalilo nyní, je opravdová výzva.

Včera to bylo přesně 70 let, co tehdejší Státní bezpečnost pozatýkala část hvězdného týmu hokejových mistrů světa z let 1947 a 1949. Stalo se tak v období velkého očekávání na obhajobu zlata na mistrovství světa 1950 v Londýně. Účast na této akci byla před odjezdem zrušena s odkazem na údajné nevydání víz dvěma rozhlasovým reportérům, kteří měli s výpravou také odcestovat. Režim se obával možné emigrace mladých hokejistů, a proto byla část hráčů uvržena do žaláře, obviněna ze špionáže, velezrady a rozvracení státního zřízení. Ve vykonstruovaném procesu byli hráči odsouzeni k mnoha letům vězení a práci v jáchymovských uranových dolech. Hráči také na vlastní kůži okusili mučící a ponižovací praktiky StB. Teprve jednadvacetiletý Augustin Bubník osobně poznal prostory nechvalně známé věznice, označované také jako Hradčanský domeček. Tato budova původně sloužila potřebám gestapa a následně se “proslavila” zřejmě jako nejkrutější mučírna předlistopadového režimu. Zajímavé je, že někteří perzekuovaní jak za nacismu, tak komunismu označují praktiky StB za brutálnější než praktiky gestapa či SS. Ten "nepatrný" detail tkví v tom, že v poúnorové éře toto konání museli strpět přímo od vlastních spoluobčanů. Na tomto místě platí jedna poučka: nacisté udělali cokoliv, aby z vás dostali pravdu - komunisté naproti tomu chtěli doznání hlavně v tom, co pravda nebyla.