Kultura je jedním z nejpostiženějších sektorů, kterého se dotkla pandemie koronaviru. Spousta akcí musela být zrušena, další trpí nízkou návštěvností a o vyhlídkách na zlepšení se nedá hovořit.

Památky, památníky, galerie a muzea Středočeského kraje každoročně evidují více než 4,5 milionu návštěv. Tak vysoké číslo je dokladem toho, že lidé mají o kulturu v našem kraji velký zájem. Přesto je kultura na současném krajském úřadě Popelkou.

Kutná Hora je z hlediska památkové péče jedno z nejvýznamnějších míst v Česku, ale věhlas města je bez nadsázky celosvětový. Toto kulturní dědictví bylo svěřeno na určitou dobu do správy mj. dvěma pirátským zastupitelům. Jak si vedou a jaké mají plány do budoucna?

Ministr kultury Lubomír Zaorálek minulý týden odvolal generálního ředitele Národní knihovny Martina Kocandu. Důvodem byla řada předražených zakázek a nejasností, o kterých se v poslední době v souvislosti s institucí hovořilo a na které poukazovali i pirátští poslanci Lenka Kozlová a Ondřej Profant. Dočasným vedením Národní knihovny byl pověřen předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter. Toto rozhodnutí Piráti kvitují, Richtera sami jako uznávaného odborníka dlouhodobě podporují.

Na začátku července jsem se po více než dvou měsících, kdy většina kulturních institucí v republice byla uzavřena a čelila silným dopadům pandemie koronaviru, vrátila k respondentům dubnového výzkumu. Opět jsem zjišťovala, jak se vyrovnávají s dopady pandemie. Stejně jako v dubnu jsme použili formu kvalitativního výzkumu na stejném vzorku kulturních institucí po celé České republice. Oslovili jsme 66 nestátních kulturních institucí z různých oblastí kulturního života a ze všech krajů.

Praha, 11. června 2020 – Nedávno zveřejněné výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu ve státních kulturních institucích zaměřené na ochranu sbírek muzejní povahy odhalily dlouhodobě neřešené problémy. Zjištění úřadu byla ve veřejném prostoru interpretována poněkud jinak a bez vystižení skutečných problémů. Neprávem je vina přisuzována jednotlivým muzeím a muzejním pracovníkům. Hlavní těžiště problémů totiž leží v zastaralé legislativě a nedostatku financí a s tím souvisejícím personálním podstavem.

Dnes se slaví Mezinárodní den muzeí a galerií. A k této příležitosti vám vedoucí krajského expertního týmu pro kulturu a současně kandidátka do krajského zastupitelstva Lucie Cirkva Chocholová sepsala 10 důvodů, proč je dobré občas muzea nebo galerie navštívit. 🖤🏴

Kvůli obzvlášť silným ekonomickým dopadům na celý kulturní sektor před námi stojí úkol, jak nastavit vhodná opatření k minimalizaci škod dopadajících na kulturní instituce i jednotlivé umělce. Pro získání relevantních a konkrétních informací přímo od provozovatelů kulturních institucí jsem použila formu výzkumu na vybraném vzorku kulturních institucí napříč Českou republikou. V následujícím textu je shrnutí jeho výsledků a závěrů. Ve výzkumu jsme oslovili celkem 66 nestátních kulturních institucí, návratnost dotazníku byla téměř 50 %.

Návrh zákona ministra kultury Lubomíra Zaorálka na zmírnění dopadů v oblasti kulturních akcí je vůbec první legislativní reakcí na aktuální kritické dopady pandemie v tomto sektoru. Zákon má umožnit ponechání peněz zákazníků, kteří si koupili v předprodeji vstupenky na akce před 31. říjnem 2020. Navrhuje, aby pořadatelé místo vrácení peněz vystavili poukázku v hodnotě již zakoupené vstupenky a umožnit ji proměnit do 6 měsíců od vystavení za vstupenku na náhradní akci pořádanou před 31. říjnem 2021. > „Pro zákazníka se jedná o povinnou a nedobrovolnou půjčku pořadatelům, o své peníze nemůže požádat zpět. Nebudeme pro zákon hlasovat, jsme pro pomoc formou bezúročných státních půjček,“ komentovala poslankyně Pirátů Lenka Kozlová.

Současná pandemie koronaviru znatelně postihla knižní trh. Více než 80 % tržeb plyne z tištěných knih, a proto představuje uzavření kamenných obchodů velký problém. Vládní opatření proti dopadům na kulturní sektor sice počítají s pomocí malým nakladatelům, bohužel tato pomoc neodpovídá skutečným škodám a vzhledem k tristnímu stavu rozpočtu zřejmě ani dostačující být nemůže. Proto přicházíme s několika systémovými opatřeními, která podpoří celý trh, ne jenom několik vyvolených podnikatelů.

Praha, 24. dubna 2020 – Na kulturu a přidružené profese dopadnou opatření související s pandemií koronaviru Covid-19 citelně. Ministerstvo kultury proto nedávno schválilo „záchranný balíček“, jehož největší slabinou je selektivní výběr podpořených organizací. Živnostníci a drobní podnikatelé, jejichž provozovny jsou uzavřené, ale zároveň musí nadále kromě nájmů a dalších poplatků platit i autorským správcům, patří mezi nejvážněji ekonomicky postižené. Kromě toho OSA navrhuje i zavedení paušálního poplatku lokálním médiím.

Opatření proti pandemii koronaviru dopadla i na celý kulturní sektor. Uzavřené provozy kulturních institucí způsobují značné ztráty. Velmi ohroženy jsou také nezávislé subjekty bez vlastního zřizovatele. V této situaci je nutné částečně kulturní vyžití přenést do digitálního prostředí. Ministerstvo kultury proto přišlo s návrhem konkrétních opatření k podpoře kulturních institucí. Piráti jsou proti selektivnímu vybírání organizací, kterým se bude pomáhat a navrhují rozšíření okruhu žadatelů pro čerpání této záchranné pomoci a navýšení pomoci podpory digitálních médií.