V 14 dětských domovech zřizovaných Středočeským krajem v současnosti vyrůstá 423 dětí, z toho 39 v předškolním věku a 311 plnících základní školní docházku. Nyní kraj započal cestu k tomu, aby mohly vyrůstat v co nejvíce přirozeném a podnětném prostředí – nastartoval cestu k deinstitucionalizaci dětských domovů. V budoucnu by tak domovy svými prostory i chodem připomínaly v co největší možné míře rodinné prostředí, které k dětem přistupuje individuálně. Zároveň by poskytovaly nejlepší možnou a napříč zařízeními srovnatelnou péči. Hotovo chce mít kraj do konce roku 2040.
Proměnu na systémové úrovni předkládá Koncepce deinstitucionalizace a transformace dětských domovů zřizovaných Středočeským krajem, kterou už projednala rada a výbory a nyní ji schválilo i zastupitelstvo.
“Jako rodič plně chápu obrovský význam rodiny pro vývoj člověka od útlého dětství. Proto bychom měli aktivně vytvářet co nejpříjemnější rodinné prostředí pro všechny děti, a tím postupně posilovat jejich rozvoj,” podporuje změny zastupitel Milan Zelený.
Materiál vznikal od roku 2022 mimojiné ve spolupráci se zástupci jednotlivých domovů, kteří pomohli zohlednit jejich přednosti a limity. Díky tomu je možné lépe naplánovat dílčí transformační kroky. Některé dětské domovy jsou již nyní velmi progresivní, jiné se po dobu svého fungování změnily jen málo, a to z různých důvodů – limitující prostory a finanční náročnost na jejich proměnu nebo nedostatečné zajištění odborného personálu.
Výzvou jsou prostory, kraj se nebrání nákupům ani darům
Koncepce proto obsahuje také analýzu současného stavu. Mezi silné stránky řadí relativně rovnoměrné pokrytí sítě dětských domovů v kraji a jejich dostatečnou kapacitu. Až na výjimky je také relativně dobré jejich prostorové a materiální zajištění. Někde dokonce s možností samostatných bytů pro rodinné skupiny, a to např. i v běžné zástavbě nebo oddělených bytových jednotek v rámci zařízení. Některé domovy mají navíc možnost zřízení startovacích bytů pro mladé dospělé. Silnou stránkou je také cílená podpora kraje jako zřizovatele.
Co se týče slabých stránek, u některých jiných domovů jde právě o jejich stávající prostory. Často bohužel neumožňují zřízení samostatných bytových jednotek nebo modernizaci prostorů a eliminaci ústavních prvků v životě dětí. Například zrušením centrální kuchyně a jídelny. Mínusem je také nedostatek mužského vzoru v rámci pedagogického sboru nebo dalšího personálu. Efektivitu narušuje také vyšší administrativní zátěž.
Na základě toho koncepce vyjmenovává příležitosti pro zlepšení i možné překážky pro jejich naplnění. Díky analýzám materiálů, předchozích zkušeností a diskusím s hlavními aktéry z praxe vyvstaly 4 hlavní oblasti, na které se transformační kroky systému zaměří: podpora dětí, odborná kvalifikace pedagogů, domácí prostředí a meziresortní spolupráce.
Kraj chce jako zřizovatel v důvodných případech tam, kde to finance dovolí, snižovat počet dětí v rámci jednotlivých rodinných skupin, aby se jim dostávalo lepší individuální péče. Spolu s tím chce kraj nadále zlepšovat podmínky pro kontakt dětí s jejich biologickou rodinou. Každé zařízení má být schopno dětem zajistit také psychologickou pomoc s jejíž dostupností kraj pomůže.
Financováním vzdělávacích kurzů podpoří také prohlubování odbornosti pedagogických pracovníků v domovech. Kurzy budou respektovat specifickou problematiku dětí z dětských domovů.
U nejpalčivějšího problému – zajištění domáckého prostředí – Středočeský kraj podpoří koupi bytů, či rodinných domů a jejich úpravu tak, aby rodinné skupiny mohly obývat jednotlivé byty nebo jednotky. Zastupitelstvo kraje na svém říjnovém jednání dokonce již schválilo přijetí daru dvou rodinných domů včetně pozemků.
Kraj finančně podpoří také vznik startovacích bytů. Ve spolupráci s krajem budou domovy omezovat provoz vlastních jídelen. Ve školním roce děti poobědvají ve školních jídelnách, mimo výuku budou do nákupů a přípravy jídla přirozeně zapojovány v kuchyni rodinných skupinek. Obecně Koncepce počítá s větším zapojením dětí do chodu domácností, omezí se ještě více centrální provozy jako prádelny a úklidové služby.
“Je důležité, aby děti z dětských domovů měly šanci žít co nejnormálnější život, aby se například, podílely na každodenním chodu domácnosti, což jim bude velkým přínosem v budoucím životě. Je to běh na dlouhou trať, osobně doufám, že se celková transformace podaří dokončit dříve než za 20 let,” říká zastupitelka a místopředsedkyně výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Simona Luftová.
Pro úspěch jednotlivých transformačních kroků bude Středočeský kraj koordinovat a zajišťovat jejich financování, podporu v oblasti psychologické péče, vzdělávání a spolupráci mezi resorty školství a sociální oblasti.
V souvislosti s péčí a ochranou dětí, kterým hrozí odebrání z péče biologické rodiny, jde Středočeský kraj dlouhodobě cestou preventnivních programů, které pomáhají umisťování dětí do dětských domovů předcházet.
Když selže prevence a chybí pěstouni, musí fungovat domovy
I přes veškerou dlouhodobou podporu pěstounské péče, chybí aktuálně v systému napříč celou republikou dlouhodobí pěstouni ochotni přijmout děti jiného než majoritního etnika, děti starší 6-10 let, sourozenecké skupiny, děti se specifickými potřebami či rodinnou zátěží. Je proto důležité zajistit co nejpřirozeněnjší prostředí pro ohrožené dítě mimo rodinu ve formě institucionální péče.
Jednotlivé priority budou naplňovány na základě aktuálních potřeb a dle dostupných finančních prostředků z rozpočtu Středočeského kraje, ze státního rozpočtu, z národních dotací nebo dotací EU.
Financování první etapy je již zahrnuto do návrhu rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2024 ve výši 20 milionů korun. Předběžný dlouhodobý harmonogram plnění stanovených cílů je rozložen do pěti etap počínaje letoškem a rokem 2040 konče.