V Brandýse máme mimo břehu Labe jen jednu ucelenou přírodní lokalitu, která má v sobě cosi původního - Hrušovské sady. Předpokládám, že velká část obyvatel města o nenápadné roklince u výjezdu na Popovice nikdy neslyšela. Teď jí hrozí zrušení její ochrany.
Jedná se asi 800 m dlouhou brázdu mezi ulicí Výletní a Pražskou, kterou protéká Hrušovský potok, celková rozloha Hrušovských sadů je okolo čtyř hektarů. Roky se jednalo o nedotčené území, v podstatě divokou přírodu, kde se vyskytovala řada živočišných druhů, včetně vzácných ptáků a vodních živočichů, územím ani nevede žádná cesta, místní ho ponechávali nepovšimnuté. Hrušovské sady jsou od roku 1994 chráněny jako významný krajinný prvek (VKP).
Na jaře 2018 však spodní část území u Výletní ulice o velikosti cca 12 000 m2 koupili bratři Drahošovi s úmyslem zde postavit rodinné domy. Bohužel změna územního plánu města v roce 2014 zahrnula jejich menší pozemek p.č. 1650/1 o velikosti 4733 m2 do plochy určené pro výstavbu. Proč se tak stalo a jak je možné, že takový návrh prošel bez povšimnutí kraje i města, neboť je v přímém rozporu s funkcí VKP, je záhadou. Stavění v takto chráněném území je sice částečně přípustné, ale rozhodně ne ve formě rodinného bydlení s umělou zahradou. Ale dejme tomu, že bratři Drahošovi koupili pozemek v dobré víře, že na něm lze RD stavět a že lze najít kompromis s jejich záměrem a ochranou Hrušovských sadů.
Problém je, že jejich postup po zakoupení pozemků na jaře 2018 spíš připomínal způsob zakládání středověkých osad uprostřed lesa. Pozemky byly takřka kompletně vyčištěny od vegetace, bez souhlasu odboru životního prostředí byly pokáceny vzrostlé stromy a území částečně vypáleno. Proti odstranění invazní křídlatky a dalšího nepatřičného porostu asi nelze nic namítat, ale pokácení stromů je nepřijatelné. Nejhorším zásahem bylo však vyhloubení odvodňovacích rýh této spodní nivy potoka, což vedlo k likvidaci vodní hladiny ve východní části území a vysušení podstatné části pozemku, který sloužil jako útočiště pro vodní živočichy i ptáky.
Sousedé a občanská sdružení jako místní včelaři a Fair Play učinili v roce 2018 řadu podání proti tomuto postupu, věc dlouho šetřila Inspekce životního prostředí a bohužel až nyní na začátku roku 2020 vydala svoje rozhodnutí, kde bratry Drahošovi uznala vinnými z přestupku a uložila jim pokutu v řádu symbolických jednotek tisíc korun.
Na svých pozemcích bratři Drahošovi také na černo vybudovali kopané studny, řízení na Odboru životního prostředí (OŽP) města o tomto jednání není ještě uzavřeno. Vlastníci pozemků se hájí tím, že na ploše probíhala před 10 lety navážka z různých výkopů po městě včetně stavebních zbytků a že jejich činnost směřuje spíše k odstranění odpadů a vyčištění pozemků. Navážka se na pozemcích opravdu vyskytuje a odstranění odpadů místu prospělo, změna vodních poměrů je však jednoznačně negativní, o zbytečném kácení nemluvě.
Bratři Drahošovi minulý rok současně požádali o zrušení ochrany - významného krajiného prvku na spodním pozemku, aby mohli začít řešit výstavbu rodinných domů. Místní OŽP to sice zamítl, ale proti tomu podali odvolání, které musí vyřešit Středočeský kraj. Bratři se netají tím, že pokud by na kraji uspěli, požádají o sejmutí ochrany i ze zbytku svých pozemků, a že stavět míní rozhodně na většině území.
{% asset 'https://a.pirati.cz/resize/500x500/stredocesky/img/posts2020/mapa-hrusovske-sady.jpg' alt='mapa Hrušovské sady' %}
Asi by to mohl být banální příběh o střetu individuálního stavebníka a ochrany přírody. Jenže bratři Drahošovi mají ve městě i podnikatelské plány, koupili jako společníci DRACO BROS s.r.o. bývalou samoobsluhu v Jasanové ulici a přestavují ji na polyfunkční dům - fitness centrum.
A tady začíná veřejný příběh, k tomu potřebují součinnost radnice a ta jim ochotně vychází vstříc. Umožní jim přes věcné břemeno vybudovat nájezdovou rampu na pozemku města do bývalé samoobsluhy, uzavře s nimi plánovací smlouvu o podpoře záměru atd. Jak je tohle možné oddělit? Na jedné straně tu někdo chce podnikat s podporou radnice a na druhou stranu se pustí do bezohledného ničení přírody ve prospěch individuálního bydlení, aniž by se jen pokusil o komunikaci či kompromis s městem? Budeme jako město podporovat podnikání některých lidí a pak čelit jejich odvolání proti rozhodnutí příslušných odborů a platit právní služby? Proč nacházejí takovou podporu u vedení?
Aby bylo jasno, jsme ochotni připustit, že Drahošovi nabyli pozemky s úmyslem zde postavit svoje bydlení a kompromisní varianta stavby domů na úrovní Výletní, uzavření uliční proluky, je představitelná. Ale ne takto, bez komunikace s městem a s chováním jako na dobytém území.
Příběh pokračuje, náš OŽP rozhoduje o černých studnách, kraj o sejmutí ochrany VKP části Sadů. Situaci je nutné sledovat a podporovat trvající ochranu celých Hrušovských sadů. Příklady táhnou a suverénní postup jedněch stavebníků na kraji území vede k dalším plánům na parcelaci pozemků pro výstavbu na opačném konci. Je to jediný nedotčený kus přírody v Brandýse, nezapomínejme.