Vítek Šnajdr (* 1972) vystudoval PřF UK, obor učitelství biologie, a PF UHK, obor vychovatelství s etopedií. Pracoval dlouhou dobu ve školství, naposledy šest let jako ředitel základní školy. V současné době zastává post prvního místostarosty pro školství v Kutné Hoře. V jeho gesci jsou oblasti školství, sportu, kultury, památkové péče, životního prostředí, dopravy a některé investiční akce.

Vítku, kdy a proč ses rozhodl připojit k Pirátům a kandidovat za ně v Kutné Hoře?

K voličům Pirátů jsem patřil již dlouho, cca 7 let, protože mi jejich politika a myšlenky byly vždy blízké. Na začátku roku 2018 jsem začal zjišťovat, zda v Kutné Hoře Piráti působí a dozvěděl jsem se, že Štěpán Drtina se snaží o založení místního sdružení. Přišel jsem hned na druhé setkání, se Štěpánem a dalšími jsme si padli do oka a v podstatě okamžitě jsme začali pracovat na přípravách programu a kandidátky pro komunální volby.

Pro funkci místostarosty jsi byl uvolněn z pozice ředitele základní školy. Chybí ti žáci?

Jako ředitel toho člověk moc neodučí a daleko víc je tato práce o řízení a administrativě, což je velmi podobné tomu, co dělám teď jako místostarosta. Žáci mi chybí, ale se školstvím zůstávám v kontaktu, protože tuto oblast mám ve své gesci.

Baví tě práce na radnici?

Z velké části ano, je to práce s lidmi, je to hodně o hledání konsensů a kompromisů a je možné pro své město mnohé udělat. Co mě trápí, je obrovská nepružnost úřadu, od nápadu k realizaci vždy uplyne strašně dlouhá doba. A hodně mi vadí něco, čemu říkám vykopané příkopy, sice všichni hovořili před volbami o tom, jak chtějí společně pracovat pro město, ale realita je jiná.

Znamená to, že je těžké se s ostatními domluvit?

Vždy záleží na konkrétních lidech, s většinou politiků nemám problém mluvit, ale najdou se i výjimky. Pokud opozice přichází s konstruktivními návrhy, rozhodně nemám problém o nich debatovat a případně je i podpořit. Líbilo by se mi, kdybychom se v Kutné Hoře dokázali dohodnout podobně jako v Litomyšli. Tam se všichni bývalí starostové se současným pravidelně jednou měsíčně scházejí na pracovním obědě a debatují o směřování města. Díky tomu zachovávají již od devadesátých let kontinuitu směřování a koncepce Litomyšle. To bohužel v Kutné Hoře zatím považuji za utopii.

Jakým způsobem podle tebe město zvládalo nouzový stav během epidemie koronaviru?

Tato situace pro nás byla velmi obtížná. Zejména proto, že nás vyhlášení nouzového stavu zastihlo během jarních prázdnin, kdy velká část úřadu čerpala dovolenou. Tato situace byla pro všechny úplně nová a musím přiznat, že jsme v podstatě postupovali metodou pokus-omyl. Nicméně i přesto jsme se nakonec dokázali postarat o všechny městské organizace, všechny zaměstnance úřadu i o občany Kutné Hory. Myslím, že velmi dobře jsme zvládli i přechod na distanční výuku ve školách a uzavření mateřských škol. Pouze jednu mateřskou školu jsme nechali otevřenou pro zaměstnance IZS. Velmi pozitivní byla míra občanské solidarity a ochota lidí vzájemně si pomáhat. Přesto doufám, že tento stav už se v plné míře nikdy nevrátí.

Ale Kutná Hora byla ještě nedávno ohniskem druhotné nákazy.

To je sice pravda, ale jednalo se pouze o šíření z jednoho ohniska. Díky rychlému jednání krizového štábu a zavedení částečných ochranných opatření se podařilo epidemii podchytit. V současné době naopak Kutná Hora nevykazuje žádný přírůstek nemocných.

Momentálně se blíží krajské volby, kde symbolicky kandiduješ na posledním místě kandidátky. Pokud se Piráti dostanou do zastupitelstva, co bys jako místostarosta města rád, aby se změnilo?

Pro mě je velmi důležité, jak se povede realizovat integrace veřejné hromadné dopravy, která zatím v kraji velmi vázne. Druhým klíčovým tématem může být zlepšení stavu kutnohorské nemocnice, která je součástí krajské nemocnice Kolín. Kraj by v tomto případě mohl být velmi nápomocen. Zcela určitě bude užitečné bavit se o postavení kutnohorských středních škol.

Když jsi po volbách vykonával obě funkce najednou, svůj plat ředitele školy jsi věnoval na dobročinné účely. Kterým organizacím jsi je dal? A máš přehled, co si za ně obstaraly?

Jednalo se o psí útulek v Kutné Hoře, o Cestu životem bez bariér a o Oblastní charitu Kutná Hora. Se psím útulkem je to jasné, příspěvek šel na krmení a potřeby pro pejsky. Cesta si pořídila plošinu do svého nově vznikajícího centra a Charita myslím použila příspěvek na rekonstrukci budov nově vznikajícího centra pro sociálně znevýhodněné osoby. Jsem rád, že peníze pomohly potřebným.

Pracuješ pro město, k tomu se dobrovolnicky věnuješ Pirátům. Zbývá ti ještě nějaký volný čas? A pokud ano, jak ho využíváš?

Svůj volný čas dělím mezi rodinu a koníčky, kterými jsou četba a házená. Stále jsem trenérem kutnohorského týmu mužů, ale jde to zvládat jen díky asistentům, kteří mi pomáhají. Sám na sobě pozoruji, že sportu věnuji méně času, než bych rád. Ale rozloučit se s ním nemíním, díky sportu dokážu relaxovat a nabíjí mě energií.