Vědkyně se sešly 12. února v Pirátském kontaktním centru PICE v Praze. Hovořilo se o situaci žen působících ve vědeckém prostředí v České republice. O předsudcích, přetrvávajících klišé a možnostnech zlepšení současné situace diskutovalo šest žen a jeden muž z vědecko-výzkumné oblasti.

Cílem dvouhodinového setkání bylo společně oslavit Mezinárodní den žen a dívek ve vědě a zároveň vést o tomto tématu otevřenou a neformální rozpravu. Odrazovým můstkem byly tři základní otázky kladené debatujícím: * Jaká byla jejich cesta akademickým prostředím? * Setkaly se někdy s diskriminací (nebo pozitivní diskriminací) kvůli svému pohlaví? * A proč jsou vzdělané ženy vidět méně, než muži, když vysoké školy studují všichni?

Panelová diskuze se odvíjela v uvolněném duchu přátelsky naladěného prostředí naplněného přednáškového sálu PICE. K dispozici byl jako tradičně při akcích pořádaných Piráty neodmyslitelný dětský koutek.

Přínosem bylo jak věkové rozložení panelistů, tak i rozdílné obory. Setkaly se tak pohledy doktorandky, nositelky ceny nadace Neuron, i východiska zkušených dam (a jednoho muže). Spektrum zaměření účastnic zahrnovalo právo, sociologii, botaniku, zoologii zaměřenou na etologii pěvců, chemii a astronomii. Četní posluchači se aktivně zapojovali svými otázkami, vlastními postřehy a zážitky z vědecké komunity.

{% asset 'https://a.pirati.cz/resize/500x500/stredocesky/img/posts2020/zeny-ve-vede-2.jpg' alt='ženy a dívky ve vědě' %}

Důležitější než samotné odborné zaměření panelistek byly jejich zkušenosti se zapojením, působením a prosazením se žen ve vědeckém prostředí. Může se zdát, že dnes ženám nestojí nic v cestě, aby se na poli výzkumu prosadily. Mohou studovat a vstupovat na akademickou půdu. V České republice skutečně roste podíl studujících ženského pohlaví a v mnoha oborech již ženy předběhly muže. Smutným faktem ale zůstává, že jejich podíl ve vědě v našem státě klesá. Překvapením pak už není zastoupení žen ve vedoucích funkcích. Počty vedoucích týmů, děkanek, rektorek apod. za muži silně pokulhávají. Příčin malého zastoupení žen, zmiňovaných také v debatě, je několik. Mezi hlavní patří tyto:

• Přetrvávající předsudky a mnohdy stále ještě rigidní mužské prostředí, které ženy přijímá do svých řad s velkou setrvačností.
• Ženy jsou znevýhodněny kvůli svému mateřství, které je na řadu let odpoutá od práce, která více než jinde vyžaduje kontinuitu, jinak dochází ke ztrátě kontaktů a odpojení od aktuálních trendů v daném oboru.
• V porovnání s muži přistupují ženy k sebeprosazení jiným způsobem, nedisponují „ostrými lokty“ a často se nehrnou do výběrových řízení do vedoucích funkcí, protože je vnímají jako předem prohraný boj. K tomu se přidává fakt, že se s nimi při výběru často příliš nepočítá, což jednak plyne z předchozích dvou příčin a jednak proto, že výběrové komise jsou často obsazeny pouze jejich mužskými kolegy. Ti pak buď vědomě či nevědomě ženské kandidátky přehlížejí. Tyto příčiny lze řešit v dlouhodobém horizontu osvětou mezi již etablovanými mužskými kolegy, tak také výchovou u dětí. Chlapci musí být vychováváni k tomu, že ženy jsou rovnocenné a jejich zastoupení ve společenských rolích je klíčové pro vyrovnané fungování kolektivu. Dívky zase musí být vedeny k tomu, že sebeprosazením neztrácí ženskost a že nejsou druhořadým pohlavím určeným k servisu dominujícím mužům.

Ve střednědobém horizontu pomůže přijetí mateřství jako společensky oceňované role, která musí být brána v potaz, jako hodnotná životní praxe. Navíc by měly být vytvořeny podmínky k tomu, aby se mužští partneři také ujímali role rodiče na rodičovské dovolené a poskytovali tak svým partnerkám prostor pro profesní seberealizaci. U mladších vědeckých párů, kde se často očekává získání praxe v zahraničí, je potom zásadní, aby mohli vycestovat jako celá rodina s tím, že případná podpora studijní či vědecké stáže musí rovnocenně podporovat oba rodiče.

Opatřením, které by bylo snadné plošně zavést a jehož pozitivní dopady lze sklízet hned, je povinné začleňování žen do výběrových komisí. Jak ukazuje omezená praxe z českého prostředí, nebo zaběhnuté postupy v zahraničí, ženy dokážou objektivně přesvědčit své mužské kolegy o kvalitě kandidátek, nebo navrhnout vhodné adeptky. Jejich pouhá přítomnost v komisi navíc často přesvědčí ostatní ženy k tomu, aby se do soutěže na vedoucí funkci přihlásily.

Celou problematiku lze prostudovat v publikacích laskavě poskytnutých v tištěné formě Marcelou Linkovou, které jsou k zapůjčení v PICE (viz také odkazy v referencích níže).

{% asset 'https://a.pirati.cz/resize/500x500/stredocesky/img/posts2020/zeny-ve-vede-3.jpg' alt='ženy a dívky ve vědě' %}

Atmosféra setkání byla veskrze příjemná, nakolik bylo toto u nás podceňované téma vážné. Jana Skopalíková k tomu s odstupem sdělila: "Jsem ráda, že se Pirátům podařilo uspořádat debatu i na relativně okrajové téma, jako jsou ženy a dívky ve vědě, se skvělým zastoupením diskutujících, stejně jako s početným publikem. Jsem proti genderovým kvótám, nicméně ženy ve vědecké oblasti mohou mít odlišné potřeby a problémy než jejich mužské protějšky. Dle mého názoru je potřeba ženy ve vědě podporovat, protože jak jsme se při debatě dozvěděli, žen i mužů na univerzitách studuje zhruba ekvivalentní množství, nicméně posléze se poměr vědkyň snižuje na necelých 30 % a za poslední roky má toto zastoupení navíc klesající tendenci."

Hana Macíčková Cahová se také podělila o své dojmy: „Pro me byla velká čest být na takovou debatu pozvána. Moc jsem si to užila a jsem ráda, že jsem potkala tolik milých lidí. Marcela Linková byla skvělá a popsala velmi trefně většinu nešvarů a jevů, které ve vědě sama pozoruji.“

Nakonec velké překvapení zažil i jediný muž na panelu, Ondřej Kolek: „Čekal jsem přínosnou rozpravu, kvalitní debatérky a zajímavé informace. Tušil jsem, že panelistky budou obdarovány květinou. Ale že bude večer tak příjemný, diskuzně plodný, a že poprvé v životě dostanu květiny a navíc od ženy, z toho jsem byl skutečně dojat.“

Debatující:

Mgr. Adéla Šípová, advokátka (moderátorka debaty) Mgr. Jana Skopalíková, doktorandka, PřF UK (Piráti) Mgr. Marcela Linková, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR Ing. Ondřej Kolek, Ph.D. (Piráti) RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., PřF UK Ing. Hana Macíčková – Cahová, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR RNDr. Martina Boháčová, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Věděli jste? * Ženou na doprovodném obrázku k facebookové události je Mary Somerville, která vymyslela anglické slovo „scientist“ (do té doby se používalo „man of science“). * První pofesorkou inženýrského oboru v českých zemích se stala až v r. 1960 Adéla Kochanovská, 254 let po prvním muži se stejným titulem u nás (CH. J. Willenberg). * 11. únor byl vyhlášen Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, a to v roce 2015 valným shromáždění OSN.

Událost uspořádaly Klára Kocmanová (Piráti Středočeský kraj) a Romana Klimešová (Piráti Praha), jimž patří dík. Autor je předseda Pirátů v Libereckém kraji

Reference:

(1) Fotoreportáž Jana Tichavského

(2) European Commission: She Figures 2015. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2016, Print ISBN 978-92-79-48372-1, PDF ISBN 978-92-79-48375-2

(3) Linková M., Cidlinská K., Fárová N., Maříková H., Tenglerová H., Vohlídalová M.: Akademici a akademičky 2018: Návrhy opatření na podporu rovnosti ve výzkumném a vysokoškolském prostředí. Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. Praha, 2018, ISBN print 978-80-7330-334-1, ISBN on-line 978-80-7330-335-8

(4) Tenglerová H. (ed.), Šimandlová K., Šebestová E., Dvořáčková J., Linková M.: Genderová rovnost ve vědě, výzkumu a vysokém školství: příklady praxe. Sociologicky ustav AV ČR, v. v. i., Praha, 2018

(5) Linková M., Cidlinská K., Tenglerová H., Vohlídalová M., Červinková A.: Nejisté vyhlídky. Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Sociologické nakladatelství SLON, 194 stran, Praha, 2013, ISBN 978-80-7419-145-9

(6) Facebooková událost k akci