V rámci své odborné praxe se věnuji problematice veřejných zakázek. Je škoda, že se naše veřejné instituce, úřady, obce a jimi zřizované instituce příliš nesnaží inspirovat dobrými příklady a praxí v zahraničí. Ono totiž jde při nákupech nebo objednávání služeb postupovat chytře. Tím myslím situaci, kdy se objednatel snaží nejen ušetřit, ale současně podpořit takové dodavatele, kteří uvažují moderně.

Jde o jasný trend do budoucna, kterému se snad přestaneme už jednou bránit a který zahrnuje udržitelný rozvoj, etické nákupy, zohledňuje sociální aspekty, podporuje důstojné pracovní podmínky, podporuje zaměstnanost hůře uplatnitelných zaměstnanců, podporuje malé a střední podniky označované též jako sociální podniky.

Často slýchávám od úředníků, že musí soutěžit jen na nejnižší cenu, protože jinak by byla zakázka diskriminační. Není tomu tak. Naopak současné zákony a evropské směrnice s tímto trendem počítají. Jen je třeba přestat se bát, odhodit staré postupy a začít uvažovat jinak. Ostatně i uvědomělí občané to dokáží, pokud to jde. Je mnoho lidí, kteří si raději koupí zboží od někoho, kdo třeba zaměstnává lidi v chráněných dílnách nebo kdo hospodaří na nedalekých pozemcích a nevozí zboží zdaleka. Podobně tedy může nakupovat i stát a obce. Takto se nám totiž podaří vytvářet hlubší prospěch pro společnost a ekonomiku a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí.

A můžeme jmenovat konkrétní příklady, jak se to projeví. Například v pracovněprávní oblasti je možné z hlediska veřejných zakázek tlačit na to, aby dodavatelé neporušovali nebo neobcházeli zákoník práce a dodržovali lidskoprávní předpisy, a naopak aby zajišťovali maximální možné vhodné pracovní podmínky pro své zaměstnance. Dále aby více zaměstnávali lidi znevýhodněné na trhu práce, absolventy škol, děti z dětských domovů. Aby si tito lidé mohli zvýšit kvalifikaci, což v konečném důsledku obohacuje ekonomiku našeho státu.

A možností je více. Například je možné cílit, aby dodavatel platil včas faktury svým poddodavatelům. To bývá občas problém velkých stavebních firem, které díky své silné pozici dokážou položit nejednu menší poddodavatelskou stavební firmu, která má slabší vyjednávací schopnosti. Dalo by se říct, že to je problém těch malých firem. Není tomu tak, protože to vše přináší negativní důsledky pro pracovní trh, zaměstnanost, kupní sílu občanů atd. I zde je tedy možné uvažovat strategicky a velké firmy, které se chovají jako žraloci, svázat podmínkami, které budou muset dodržovat, chtějí-li se ucházet o veřejné zakázky.

No a do třetice jsou to ekologické veřejné zakázky. I zde je možné objednávat užitečně tak, že dodavatelé budou při přípravě nabídky zvažovat i úspory energií, snížení škodlivých emisí, využívání ekologických materiálů a recyklace.

Jako matka velké rodiny jsem vždy uvažovala, zda věc, kterou kupuji, poslouží více lidem, zda je kvalitní a není jen na jedno použití, zda neprodukuji moc odpadů, které pak musím zase složitě třídit a odvážet. Zda oblečení nešili dětští otroci apod. Kéž by podobně uvažovali i veřejní zadavatelé.