“Arogance moci a papalášství,” komentuje senátorka za Piráty Adéla Šípová kauzu okolo dnes již bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Kámen pro zmanipulovanou zakázku v lesní oboře se načerno těžil také v CHKO Křivoklátsko. A co hůř, tamní ředitel Petr Hůla mohl o drancování přírody přinejmenším tušit, nebo rovnou něco vědět. Jeho vztahy s lidmi, kteří se na sporné zakázce v Lánské oboře a těžbě kamene podíleli, nedávno popsali reportéři ze Seznam Zprávy. Baláka od trestu uloženého soudem nakonec zachránila milost prezidenta Zemana.

Upřímně doufám, že pan Hůla dokáže spolehlivě rozptýlit pochyby o tom, zda vědomě neporušoval svůj závazek k ochraně přírody z pověření státu. Příroda v této oblasti je navíc mimořádně cenná, dlouhodobě proto vítám vznik Národního parku Křivoklátsko v nejzachovalejší části nynější CHKO,” říká Jana Skopalíková, radní Středočeského kraje pro zemědělství a životní prostředí. Křivoklátsko by skutečně mohlo v dohledné době získat statut národního parku.

“Svědci u soudu přiznali, že se reálně desítky tisíc tun těžily i ve vysloužilém lomu, k jehož opětovnému otevření neměla lesní správa žádné povolení. A nejspíš by ho ani nezískala, protože lom zasahuje do hodnotného lesa, v němž žijí chránění živočichové, a celé území je součástí CHKO Křivoklátsko,” popisují okolnosti těžby Seznam Zprávy ve svém dalším článku.

Balák byl však ve věci nepovolené těžby kamene právě díky dřívější prezidentské milosti nahlížen jako bezúhonný a zatím nepravomocně odešel od soudu pouze s peněžitým trestem. A to bez ohledu na výši vzniklé škody, kterou samozřejmě jako statutární orgán sám vůči sobě neuplatnil. Naopak, dle nejnovějších zjištění si Balák, kterého do funkce vybral hradní kancléř Vratislav Mynář jen na základě “vynikajících referencí”, tedy bez otevřeného výběrového řízení, za devět let ve funkci šéfa Lesní správy Lány přišel na nadstandardní peníze. Novináři píší o 10,8 milionech, které Miloš Balák dostal v rámci mzdy i štědrých bonusů. Daňoví poplatníci v podstatě odměňovali muže, jenž je okrádal. Lesní správa Lány se ale o peníze, o které kvůli podvodům svého bývalého šéfa přišla, zatím nepřihlásila.

Senátorka Šípová a radní Skopalíková se proto, znepokojeny těmito skutečnostmi, osobně setkaly s novým ředitelem Lesní správy Lány Pavlem Rusem. “Na tom, že není možné nad škodou způsobenou panem Balákem mávnout rukou a je třeba ji od něj vymáhat, jsme se s panem ředitelem Rusem shodli. Potřebnému auditu se nebrání, naopak jej vítá,“ říká k obsahu schůzky Adéla Šípová. Ředitel Rus předestřel rovněž své plány na zpřístupnění obory veřejnosti pomocí vzdělávacích akcí či využívání způsobu lesnického hospodaření, které lépe odpovídá postupující změně klimatu. „Myslím si, že občané Lán a okolí by něco takového ocenili,” doplňuje Jana Skopalíková.

“Líbí se mi také plán pana ředitele Rusa spolupracovat v Lánské oboře s Českou zemědělskou univerzitou. Oboru by měli vést odborní hospodáři, kteří lesnictví rozumí a dlouhodobě se jím zabývají. Zároveň ale nevidím důvod, proč spadá nějaký lesní podnik pod prezidenta. Co takhle kdyby v oboře pod Českou zemědělskou univerzitou vznikl školní lesní podnik, který by mimo ochrany přírody sloužil také pro vzdělávání studentů?“ kvituje budoucí plány senátorka.

Jak zjistila média, Miloš Balák navíc usiloval těsně před svým odchodem z vedení LS Lány o obnovu těžby kamene, tentokrát schované pod názvem terénní úpravy stávajícího skalního masivu, a to dokonce na té samé parcele, kde už v minulosti nerost neoprávněně těžil. Vyplývá to z žádosti o povolení terénních úprav, kterou Balák podal 9. prosince. “Pan ředitel Rus nás ujistil, že Balákovu žádost o toto povolení již stáhl,” uzavírá Šípová.