Nina Špitálníková je koreanistka, spisovatelka, aktivistka za ženská práva. Je členkou výzkumného týmu v Peace Research Center Prague, působí jako manažerka mezinárodního projektu Woman on a Mission. Jako dramaturg a produkční pracuje v pražském multikulturním centru Cross Club. Jako kandidátku do Evropského parlamentu ji vyzpovídal šéfredaktor Pirátských listů Michal Chalupa.

Jaká byla tvá cesta k Pirátům a jak se na své působení zpětně díváš? Kam jako člen směřuješ? Čím se v každodenním životě zabýváš?

Jsem koreanistka zabývající se Korejskou lidově demokratickou republikou, členka Peace Research Center při Univerzitě Karlově, produkční a dramaturg pražského klubu Cross a aktivistka za práva samoživitelek. A právě jako koreanistka jsem měla možnost poznat Severní Koreu za oponou turistického divadla v rámci výuky na Kim Il-songově univerzitě. Studium mě hodně ovlivnilo. V Severní Koreji si člověk uvědomí, jak vzácná a důležitá je svoboda a jak je potřeba ji opečovávat. To mě přivedlo k aktivismu. Do politického života mě přivedl můj syn. Narodil se do doby, kdy u nás slyším mno­hem více nacionalistické rétoriky než před lety. Nacionalismus, xenofobie a rasismus se znovu probouzí a amorální činy jsou stále více tolerované společností. Cítím, že je třeba více než kdy jindy hájit demokracii, humanismus a svobodu. Proto jsem se přidala k Pirátům a začala s nimi plout za férovej svět.

Daří se ti skloubit své profesní působení s prací Piráta? V jakých oblastech jsi aktivní a v čem bys ráda i nadále pokračovala?

Koreanistika bude zřejmě vždy mým hlavním oborem, ale zkušenosti s poznáváním cizích kultur půjdou myslím velmi dobře uplatnit i v dalších aktivitách. Je pravda, že jsem si musela trochu vybrat, protože bych neměla čas na všechno a mojí prioritou je teď péče o mého dvouletého syna. I z tohoto důvodu jsem vypustila stranickou politiku a dala přednost nezávislé kandidatuře.

Jaké máte jako strana výsledky v regionu? Jaké šance mají podle tebe Piráti v těchto eurovolbách?

Piráti ve středních Čechách měli ve většině voleb nadprůměrné výsledky v celostátním srovnání. Pirátská podpora voličů zde tedy je. Takže předpokládám, že i výsledky v euro­volbách budou krajsky a celostátně dobré. Je celkem jisté, že někdo se za Piráty do Bruselu dostane. Když se zadaří, Piráti mohou volby i vyhrát. Zaleží, zda se nám všem podaří přesvědčit především již stávající voliče, že má smysl dorazit do volebních místností.

Můžeš nám něco říct o zkušenostech spo­lupráce vedení tvého kraje na eurounijní úrovni? Daří se dnes kvalitně využívat možnosti, které nám členství v EU přináší?

Během svých studií jsem měla možnost vyjet na studia za hranice, což mě v budoucím životě hodně formovalo. Ze své zkušenosti bych tak ráda vypíchla program Erasmus, který považuji za jeden z největších výdo­bytků společné Evropy. Je úžasné, že mladí lidé mají možnost na základě výměnných pobytů poznávat jiné země. Tuto možnost musíme i nadále rozvíjet skrze více výměn­ných pobytů pro učitele a středoškoláky. A co nesmíme připustit? Rozdělenou Evropu. Zprávy z Číny ukazují, že dystopické vize se velmi brzy mohou stát i naší realitou a tedy i totalitou zcela nového typu.

Volby do Evropského parlamentu jsou výzvou, kdy má Pirátská strana, v přípa­dě volebního úspěchu, příležitost reálně ovlivňovat počínání České republiky v tom­to orgánu a měnit dosud zažité vnímání práce českých europoslanců. Jak hodnotíš současný stav našeho zastoupení? Jakým způsobem mohou pirátské podněty přispět ke zlepšení dosavadní praxe?

Jedním slovem nevýrazné, o českých eu­roposlancích není příliš slyšet. A když už, tak bohužel v negativním smyslu. Máme tu euroskeptickou ODS, která podporovala britský Brexit, zřejmě největší chyba v evrop­ském společenství od vzniku Evropské unie. Pak ANO, které sice je formálně v liberální evropské frakci ALDE, ale Babiš aktuálně nejvíc pošilhává po spolupráci s Orbánem. ČSSD se volba s nejvýraznějším europoslan­cem Janem Kellerem také příliš nepovedla. Ovšem že nám pan sociolog pod emoce­mi z migrační krize natolik zhnědne, čekal asi málokdo. Strany seskupené v lidovecké frakci, tedy KDU-ČSL, TOP09 a STAN, deklarují Evropské unii podporu, faktickými kroky ovšem společenství spíše přispívají rozkladným tendencím. Například hlasovali proti zavedení společné evropské minimální mzdy, nechtějí bojovat proti daňovým rájům. Dostatečně ani nepodporují kroky vedoucí k řešení klimatické změny a ekologické rov­nováhy. V neposlední řadě podporují cenzuru internetu a omezení možnosti svobodného šíření informací. V Evropě prostě chybí český pozitivní přístup. Bude to na Pirátech, kteří již v českém parlamentu dokazují, že jiné přístupy k politice jsou možné. Tato změna se musí projevit i v evropském rozměru.

Jaký je ve tvém regionu zájem o účast v eu­rovolbách, která je v ČR zatím tradičně nízká? Co bys uvedla jako hlavní argu­menty pro voliče, aby se voleb zúčastni­li? Má vůbec země jako my šanci nějak zásadně ovlivňovat rozhodování orgánů Evropského parlamentu v počtu 21 českých poslanců?

V roce 2014 byla účast v eurovolbách ve Stře­dočeském kraji o jedno procento vyšší než účast celková. Hlavním argumentem je sku­tečnost, že 80 % platných zákonů se řeší na úrovni Evropské unie. Na to by voliči neměli zapomínat. V dnešním globalizo­vaném světě nemůžeme jako samostatný subjekt obstát. To je jen iluze z minulého století. Myslím, že příklad bývalé pirátské europoslankyně Julie Redy dobře ukazuje, že i jeden námořník dokáže často otočit celým těžkotonážním korábem, kterým europarla­ment je. Čím více pirátů bude na jeho palubě, tím lépe budeme moci určovat správný kurz do 21. století. Ta šance tu reálně je. Stačí málo, přijít k volbám a nevykašlat se na ně.

Kde vidíš svou roli europoslankyně, když se ti podaří ve volbách uspět? Na čem chceš především pracovat?

Následující roky budou určující pro budoucí směřování EU. Je potřeba reformovat evrop­skou demokracii, klást větší důraz na osobní svobodu, transparentnost. Hlavním téma­tem na půdě EP bude i klimatická změna, protože je jasné, že naše generace a generace našich dětí se s jejími důsledky bude muset vypořádat. Postoje jednotlivých europoslan­ců mohou mít velký dopad na rozhodnutí většiny a mohou rozpohybovat i širokou veřejnost. To je mým cílem. Mám pocit, že teď je mezi občany a europoslanci postavená nějaká pomyslná zeď, které je nepropustná. A to je velká chyba. Je potřeba tuto bariéru zbourat. Jedním z mých cílů je podílet se z pozice europoslankyně na komunikaci prá­ce europoslance směrem k široké veřejnosti. V Evropském parlamentu bych se ráda zabývala otázkami spojenými s kulturou, vzděláváním a nerovností žen. Další oblastí, kde bych chtěla aktivně působit, je delegace pro Korejský poloostrov.