Opatření proti pandemii koronaviru dopadla i na celý kulturní sektor. Uzavřené provozy kulturních institucí způsobují značné ztráty. Velmi ohroženy jsou také nezávislé subjekty bez vlastního zřizovatele. V této situaci je nutné částečně kulturní vyžití přenést do digitálního prostředí. Ministerstvo kultury proto přišlo s návrhem konkrétních opatření k podpoře kulturních institucí. Piráti jsou proti selektivnímu vybírání organizací, kterým se bude pomáhat a navrhují rozšíření okruhu žadatelů pro čerpání této záchranné pomoci a navýšení pomoci podpory digitálních médií.
> „Piráti i další opoziční strany dlouhodobě apelují na vládu, aby zásadní návrhy v době nouzového stavu s opozicí alespoň rámcově předjednávala. U kulturního záchranného balíčku je nutné opět konstatovat, že se tak nestalo a ministerstvo kultury vystřelilo tento balíček bez jakýchkoliv konzultací napříč politickým spektrem. To považujeme za zásadní chybu," uvedla poslankyně Pirátů Lenka Kozlová.
S kulturními aspekty se identifikuje každá část společnosti, a proto se nesmí ztrácet z popředí politického zájmu. Piráti vítají, že Ministerstvo kultury ČR přišlo s návrhem opatření, které by kulturnímu sektoru mohlo ulevit v těchto těžkých dobách, v některých částech se však bohužel jedná o podporu diskriminující velkou část potenciálních žadatelů. Pozitivní naopak je, že ministerstvo nezapomíná na malé nakladatele.
Celková alokace finančních prostředků 1,16 miliardy korun je rozdělena do čtyř kapitol. Největší položku tvoří grantový program na podporu nezávislého sektoru, bez vlastního zřizovatele, a to formou navýšení stávajícího programu Kulturní aktivity o 440 milionů. Pro přiznání dotace mj. existuje podmínka stanovující, že o podporu může žádat subjekt, který byl alespoň jednou v posledních třech letech úspěšný v dotačním řízení Ministerstva kultury ČR. > „Stanovená podmínka jasně omezuje menší formy kulturních projektů, které buď na dotaci nedosáhli, nebo pro ně bylo samotné žádání o dotaci složité a nákladné. Tuto skutečnost umocňuje absence informačního systému rozdělování dotací v tomto resortu, na kterou upozornil v loňském roce Nejvyšší kontrolní úřad. Z tohoto důvodu považujeme tuto podmínku za diskriminační,” komentovala Kozlová.
Další kategorií je dotační program na zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií, kam ministerstvo alokovalo 30 milionů korun. >„Pandemie koronaviru má nejen v kulturní sféře obrovský potenciál rozvoje digitalizace a e-forem zpřístupnění různých druhů kultury. Proto je objem prostředků vzhledem k celkové částce 1,16 miliardy korun velmi malý a zasloužil by dotaci, která by se blížila například 10 procentům z celkové alokace finančních prostředků,” řekla poslankyně Kozlová. „V době, kdy na poli digitalizace bují velká aktivita, by bylo škoda nepodchytit tyto snahy a nesnažit se je formou finančních investic rozvinout. Toto je to opatření, které nebude pouze zahlazovat stopy po koronavirové pandemii, ale má velký potenciál pro rozvoj do budoucna,” dodala.
Ztráty způsobené pandemií se ale výrazně dotknou i regionální kulturní infrastruktury. Není jasné, jak dlouho budou mít instituce a soubory omezenou činnost a jak dlouho se budou potýkat s výpadky příjmů. Je zřetelný předpoklad, že omezení pořádání akcí a provozu bude trvat delší dobu, přičemž po té začne letní sezóna, kdy celá řada souborů nevystupuje. Jak se píše v předkládací zprávě MK, bude v těchto programech soustředěno 390 milionů korun, které připadají na 180 různých organizací. Při kontextu posílení rozpočtu dvaceti státních příspěvkových organizací o 300 milionů se nejedná o velké číslo. Příspěvkové organizace Ministerstva kultury mají často miliardové rozpočty a každoročně spotřebují většinu rozpočtu resortu kultury (v roce 2020 to mělo být podle plánu 68 procent po odečtení nákladů na církevní restituce). Existuje důvodný předpoklad, že velké instituce by se s krátkodobým výpadkem příjmu vyrovnaly lépe než malé kulturní organizace, pro které může být tato situace likvidační.