Petr Janoš: Městský architekt je jako navigátor na zaoceánské lodi

18. září 2020
Petr Janoš: Městský architekt je jako navigátor na zaoceánské lodi

Před půl rokem jste se stal prvním městským architektem Kutné Hory. S čím jste vstupoval do výběrového řízení?

Účast ve výběrovém řízení jsem vnímal jako určitou výzvu. Výběrové řízení na městského architekta Kutné Hory bylo zveřejněno na všech odborných serverech i v některých časopisech a bylo velmi dobře připraveno. To mě přesvědčilo o tom, že město má o městského architekta skutečně zájem, že se nepeče někde něco pod pokličkou. Lhůta pro přihlášení byla poměrně dlouhá, asi čtyřměsíční, což kandidátům umožnilo si přihlášení promyslet. Když jsem poprvé oznámení o VŘ viděl, blesklo mi hlavou, že by to mohlo být zajímavé, že bych to mohl zkusit. Shodou okolností jsem se studenty v Liberci řešil téma v Kutné Hoře-Sedlci, takže město jsem měl trochu prohlédnuté a zmapované. O to více mě lákalo se do VŘ přihlásit, vnímal jsem to jako perspektivu profesního růstu i určitou prestiž, protože Kutná Hora je jedinečným městem. Samozřejmě mne pak potěšilo pozvání k pohovoru a nakonec nejvíce to, že jsem byl vybrán.

Naplnila půlroční praxe vaše očekávání? V čem ano a v čem je realita odlišná od představ?

Bude to znít asi trochu zvláštně, ale půl roku je opravdu velmi krátká doba, především z pohledu vývoje města. Tudíž určitě jsem neočekával, že by se věci mohly ihned začít mou činností nebo mým vlivem někam hýbat. Všechny procesy v rámci města - rozhodovací, administrativní a na konci samotné fyzické proměny - mají velkou setrvačnost. Je to jako obrovská zaoceánská loď, na jejíž palubě jsem se ocitl v roli jakéhosi navigátora s mapou a kompasem, který kapitánovi a lodníkům napovídá, kam by ideálně měli plout. I když kapitán bude naslouchat a lodníci budou dělat, co mají, chvíli to trvá, než loď změní kurz. Práci městského architekta vnímám jako dlouhodobou soustavnou činnost, která je viditelná a nese ovoce až po čase. Předpokladem je pochopit prostředí a různé kontexty města. Stále mám co nového poznávat, vidět a naučit se. A ten kurz s prstem ve větru pořád zpřesňuji.

Kde vidíte v Kutné Hoře největší výzvy z hlediska své pozice?

Kutná Hora je specifické město - svou terénní morfologií, topografií a samozřejmě svou historií a množstvím památek. Největší výzvou je pro mne právě otázka, jak skloubit bohaté dědictví historie a dané urbanistické rozvržení města se současnými požadavky na kvalitu života a rozvoj města. Myslím, že město si musí definovat, kam a jak se chce ubírat. Jestli se chce extenzivně rozvíjet - rozlohou, počtem obyvatel nebo spíše zachovat své stávající hranice zastavěnosti a zvyšovat hustotu zástavby či se nerozvíjet vůbec. Jestli chce být městem průmyslovým nebo spíše rezidenčním, jestli se má orientovat na výrobu nebo na služby, kulturu, vzdělávání. Samozřejmě město má mnoho vrstev a vždy to bude jakási mozaika různých zájmů, záměrů, náplní. Ale právě proto je důležité sestavit určitou vizi. Čemu má smysl se věnovat a na co vynakládat energii a prostředky. Existuje samozřejmě územní plán, strategický plán, zásobník projektů a plány podpory ledasčeho ve městě. Skrz tyto dokumenty občas náznak nějaké vize probleskne. Svou roli vnímám i v tom, jak tyto dokumenty s určitým nadhledem analyzovat, protřídit, koordinovat a v důsledku pomoci sestavit onen jednotící obraz.

Co zatím považujete za svůj největší úspěch?

První věcí, která vypadá nadějně a zdá se, že spěje k realizaci, je turistický informační systém města. Téma vzešlo z Oddělení cestovního ruchu a cílem bylo sjednotit design a podobu různých informačních prvků po městě - různé cedule, mapy, informační tabule, směrovky. Ve městě je těchto prvků mnoho typů. Sešli jsme se proto s hlavními aktéry na poli cestovního ruchu, což jsou obě farnosti (městská a sedlecká) a GASK. Zjistili jsme, že každá farnost již připravuje vlastní podobu, design a grafiku informačních prvků. V Sedlci bude tedy infosystém řešen samostatně, ale v centru jsme chtěli systém sjednotit. Prozatím se jedná o informační sloupy, které by měly být umístěny před významnými památkami a měly by být řešeny ve stejném duchu. Cílem je zřetelně označit památky a vstupy do nich, umístit tam základní popis, mapu a další informace. Součástí bude také plocha pro oznámení a plakáty - třeba kulturních akcí, čímž by se měly eliminovat nevzhledné prvky - různá "áčka", další cedule apod. V další fázi by k infosloupům měly přibýt i další prvky (mapy, infotabule aj.) a měla by se sjednotit grafika tištěných letáků a těchto fyzických informačních prvků. Pokud se to podaří, bude to dobrý krok k estetickému pozvednutí veřejných prostor města.

Kterému problému se aktuálně věnujete?

V souvislosti s novým územním plánem se věnuji analýze vymezených rozvojových území. Byli bychom rádi, kdyby se některé z těchto ploch, především pro bydlení, skutečně začaly rozvíjet. Město zde může mít iniciační roli - ať už při vyjednávání s investory, nebo přímo jako vlastník pozemků. Přínosem nového územního plánu je to, že pro velké rozvojové plochy stanovuje povinnost vytvoření tzv. územní studie. To znamená, že investor musí nejprve předložit konkrétní podobu záměru pro dané území formou urbanistické studie, ta ukáže, jaká bude struktura ulic, jak velké stavby a s jakou funkcí zde vzniknou, kde budou veřejná prostranství, zeleň apod., a teprve když je tento záměr schválen a studie je zaevidována, je možné začít v území něco stavět.

Dalším z témat, kterým se věnuji, je například regulace reklamy a grafického smogu ve veřejném prostoru. Téma vzešlo z komise cestovního ruchu a je to záležitost, která se aktuálně řeší i v jiných městech. Cílem je nastavit určitá pravidla nebo doporučení pro reklamu, její umísťování, vizuální styl a grafiku provozoven v centru města. Chtěli bychom zvolit spíše způsob jakési osvěty, připravit manuál, který pojmenuje problémy, ukáže pozitivní příklady a ideálně se stane i motivací ke změně.

Jak zatím hodnotíte spolupráci s jednotlivými odbory a s vedením města?

Z mého pohledu funguje spolupráce v rámci úřadu velmi dobře. Myslím, že se podařilo nastavit spolupráci tak, abych se od jednotlivých odborů včas dozvěděl podstatné věci, které se týkají rozvoje města, veřejného prostoru nebo obecně o nichž bych měl být informován. Totéž platí i o vedení města, řekl bych, že oboustranně panuje atmosféra vstřícnosti, otevřenosti a důvěry. Toho si moc vážím.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články