Školy mohou dotace využít například na nákup tabletů, notebooků, chytrých telefonů a podobně. Žáci si je pak mohou půjčovat pro běžnou výuku nebo domácí přípravu. Z dotace mohou školy pořizovat i mobilní digitální technologie pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, např. pomůcky pro alternativní ovládaní počítače, software pro rozpoznávání hlasu, zvětšování obrazu na displeji, automatické čtení textu, čtečky pro osoby se zrakovým postižením a podobně.
Díky postupnému budování mobiliáře s vlastními digitálními technologiemi mohou školy snižovat nerovnosti mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením. Předchází se tak tzv. digitální propasti, tedy sociální a ekonomické nerovnosti mezi těmi žáky, kteří mají přístup k technologiím, a těmi, kteří ne. Menší kompetence v této oblasti pak ovlivňují další možnosti při získávání kvalifikace a uplatnitelnosti na trhu práce.