Středočeský kraj má k dispozici výsledky měření kvality ovzduší v Rakovníku za rok 2023. Z výsledků vyplývá, že na imisní zátěži v Rakovníku mají převážně vliv lokální topeniště. Mobilní monitorovací zařízení na měření kvality ovzduší pořídil Středočeský kraj už v roce 2017.
Ve Středočeském kraji je stále celá řada lokalit, kde neprobíhá měření ovzduší a údaje jsou nahrazovány pouze modelovými daty. Z tohoto důvodu se rada kraje rozhodla v srpnu 2017 schválit projektový záměr a podat žádost o finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí v rámci výzvy na akci „Pořízení mobilního monitorovacího zařízení na měření kvality ovzduší ve Středočeském kraji.“ Podmínkou pro přidělení dotace bylo, že bude stanice monitorovat kvalitu ovzduší v dané lokalitě minimálně jeden rok a bude zajištěna garance předávání naměřených dat do Informačního systému kvality ovzduší, který je provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
„Rakovník je pátým městem v kraji, kde bylo naše monitorovací zařízení umístěno, a to na základě požadavku města Rakovník a s přihlédnutím ke skutečnosti, že se v této oblasti nachází minimum stanic imisního monitoringu. Místa pro měření jsou vybírána po konzultaci s ČHMÚ. Provoz stanice a analýza vzorků jsou hrazeny z prostředků kraje v částce 270 000 korun ročně. Výsledek, tedy že na kvalitu ovzduší mají největší vliv lokální topeniště,“ uvedla radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková.
Stanice byla umístěna v centru města u nádraží. Analýzy z odebraných vzorků prováděly akreditované laboratoře a jejich předmětem a výstupem jsou informace o koncentracích polétavého prachu (PM10) a benzo(a)pyrenu v nich obsaženém. Průměrné denní koncentrace suspendovaných částic PM10 na stanici se pohybovaly mezi 10 a 25 μg⋅m−3, což je pod polovinou imisního limitu (50 μg⋅m−3). Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v únoru, naopak nejnižší koncentrace byly naměřeny v listopadu, který byl klimatologicky hodnocen jako teplotně normální a srážkově silně nadnormální a z hlediska rozptylových podmínek jako výrazně lepší. Hodnota denního imisního limitu PM10 byla sice v roce 2023 překročena, ale pouze 4×, zákonem povolený počet je 35 překročení.
Roční průměrná koncentrace polétavého prachu (17 μg⋅m−3) je rovněž pod polovinou hodnoty imisního limitu (40 μg⋅m−3).
Průměrné měsíční koncentrace benzo(a)pyrenu na této stanici nepřesáhly v letním období (duben–září) polovinu hodnoty ročního imisního limitu (1 ng⋅m−3). V topné sezoně (říjen–březen) se pak koncentrace benzo(a)pyrenu pohybovaly od 0,5 do 2 ng⋅m−3, přičemž 2 ng⋅m−3 byly naměřeny pouze v únoru. Roční průměrná koncentrace (0,6 ng⋅m−3) je tedy těsně nad polovinou hodnoty imisního limitu.
Z výsledků měření tedy vyplývá, že na imisní zátěži ve městě Rakovník mají převážně vliv lokální topeniště.
Prioritou Středočeského kraje je měření polétavého prachu (částice PM10) a benzo(a)pyrenu, neboť v porovnání s jinými kraji České republiky vykazují střední Čechy největší množství těchto znečišťujících látek. Největšími zdroji polétavého prachu jsou lokální topeniště, polní práce a silniční doprava. Benzo(a)pyren je považován za hlavní indikátor lokálního vytápění a je monitorován společně se suspendovanými částicemi PM10, na které je navázán. Vyšší úroveň znečištění benzo(a)pyrenem lze předpokládat v malých sídlech, kde se nachází větší počet domácností, které pro topení používají pevná paliva (dřevo, uhlí), než ve velkých městech, kde převažuje centrální vytápění.
Středočeský kraj se kromě toho dlouhodobě podílí na spolufinancování monitoringu znečištění ovzduší, kdy jsou s jeho pomocí kryty provozní náklady měřících stanic Kladno – Stehelčeves, Kladno – Buštěhrad a Kladno – Vrapice, které provozuje Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. Dále se Středočeský kraj podílí také na krytí provozních nákladů měřících stanic v Mladé Boleslavi a Berouně, jejichž provozovatelem je Český hydrometeorologický ústav.
„Ačkoliv zákonná povinnost imisního monitoringu je dána legislativou MŽP, respektive ČHMÚ, kraj se tímto pro své obyvatele více angažuje v oblasti ochrany venkovního ovzduší a zvyšuje množství informací o znečištění pro přesnější tvorbu imisních map v Informačním systému kvality ovzduší ČHMÚ. Prioritní jsou oblasti, které se vyznačují dlouhodobým překračováním imisních limitů, průmyslovým a dopravním zatížením apod. V letošním roce je stanice umístěna v Dobříši,“ dodala radní Skopalíková.