Mgr. Adéla Šípová se hrdě hlásí ke Kladnu, za které bude na podzim kandidovat do Senátu. Narodila se ve Vlašimi, žila v Praze i Sydney. Je právnička se zaměřením na veřejné zakázky, občanské i trestní právo. S manželem Gabrielem mají pět dětí. Už během studií se podílela na založení sítě mateřských a základních škol. Má také bohaté zkušenosti nejen z advokacie, ale i ze školství a neziskového sektoru. V době nouzového stavu na sebe upoutala pozornost, když podala spolu s pirátskou poslankyní Olgou Richterovou trestní oznámení na podvodné e-shopy, které začaly nabízet roušky, respirátory a další ochranné pomůcky a okradly stovky lidí.
Jak jsi prožívala nouzový stav?
První dny nouzového stavu byly pro mě hodně zvláštní. Měla jsem pocit, že prožívám něco jako vědeckofantastický příběh ze Dne trifidů. Prázdné ulice, žádná auta, žádní lidé, děsivé ticho. Ale rychle jsme se vzpamatovali. Dcery začaly šít roušky a já je rozvážela. Můj pracovní život se přesunul do on-line prostoru.
Kandiduješ na Kladně za Piráty do Senátu. Připadáš si jako kladenský patriot?
Jsem velký patriot. Mám ráda Kladno, vnímám jeho industriální historii. Fascinuje mě. Miluji kulturní akce, které se tu konají, a snažím se podporovat i ostatní patrioty. Je mnoho kladenských osobností, které sleduji, známe se a já si jich nesmírně vážím, protože oni právě tvoří specifickou atmosféru na Kladně.
O Kladnu se říká, že je to noclehárna Prahy, kam lidé jezdí za prací i za zábavou. Kladno pak i večer zeje prázdnotou. A to mě mrzí. Byla bych ráda, kdyby se tu našlo víc aktivních lidí. Kladeňáci například moc neznají kladenské osobnosti a radnice v osvětě podle mě dělá málo. Přitom zjišťovat detaily o tom, ve které ulici byl který důl, proč se která ulice jmenuje tak, jak se jmenuje, a komu patří ta krásná hlava ve znaku Poldi, je vzrušující.
V Senátu je nyní jen necelá pětina žen. Považuješ za důležité rovné zastoupení žen a mužů v politice?
Vždycky mně především záleželo na tom, aby každý měl možnost uplatnit své talenty. Všichni přece máme co nabídnout. Ale konkrétně – jsem žena, matka pěti dětí, vycházím z nějaké rodiny, z nějakých tradic. Vnímám, že ženy mají mnohem více bariér než muži. Ženy například nemohou světu dokázat tak snadno, co v nich je a co dokážou, pokud musí řešit, jak skloubit svou práci a péči o rodinu. Muži naproti tomu často ani netuší, jak dobrými mohou být otci, protože se od nich očekává, že vydělají více peněz pro rodinu. Jsou to zbytečné bariéry, které máme v hlavě. I já je mám a denně se s nimi potýkám.
Na čem teď hlavně pracuješ?
Otevřela jsem u nás na Kladně bezplatnou právní antikoroporadnu pro lidi zasažené aktuální situací. Řeším případy, které se týkají hlavně bydlení, jak jsem se obávala. Jsem ale ráda, že můžu lidem odborně poradit. V úzkostech totiž lidé často nejsou schopni se správně rozhodovat. Také v rámci Nadačního fondu humanitární pomoci distribuujeme potravinovou pomoc pro potřebné v obcích na Kladensku. Na tom teď pracujeme.