Rusko (a jeho historické podoby) nám ukazuje, že od něj nelze čekat rozumnou dohodu nebo dokonce něco jako přiznání viny. Propaganda autoritativního režimu jede na plné obrátky a tuto situaci se bude snažit využít na maximum. Možnost mávat spiknutím "zlého západu" se nepromarňuje.

Svojí rozpínavost nám v poslední době ukázalo jak v obsazení Krymu, tak v konfliktu na východě Ukrajiny. Ale i v dobách minulých byl z Moskvy řízen aktivní boj v evropských státech směrem k rozšíření komunistické diktatury a vytvoření sfér vlivu. Metody se mění, ale praxe zůstává. Různými způsoby zasahovat do celosvětového dění a postupně si směrem od svých hranic budovat další pozice.

U nás je mu věrným služebníkem především hradní klika a některé politické strany. Paradoxy volání po státní suverenitě a paralelní poklonkování východním zájmům mě snad už ani nepřekvapují (ale stále velmi vnitřně bolí). Příští volby do Poslanecké sněmovny nebudou o nic menším, než o tom, jestli se naše země postaví po bok Maďarska nebo zůstane součástí svobodného západního světa.

Pro Rusko je vlastně současná situace velmi komfortní. Získalo skvělý nástroj domácí propagandy a důvody pro další akce, které bezprostředně vůbec nemusí souviset primárně s ČR. Rusko je agresor a jako takový se bude nadále chovat. Není to překvapení, ale musí se s tím počítat. Agresorům se neustupuje. Naše odpověď na vyhoštění českých diplomatů měla být okamžitá. Myšlenka, že Rusko bude pozitivně reagovat na naše ultimátum, byla poměrně iluzorní. Proto jsem rád, že v dalším kroku dochází k narovnání počtu pracovníků na ruské ambasádě v Praze.

Upřímně nezávidím velvyslanci Pivoňkovi, kterého si dnes v Moskvě pozvali na kobereček. Určitě to není komfortní situace a nátlak Moskvy musí být enormní.

Na druhé straně doufám, že si naše vláda vyjedná jasnou a silnou reakci našich spojenců v EU a NATO. Deklarování plné solidarity a odsouzení ruských kroků je málo. Musí nastat i jasné politické kroky. Jenom pokud budeme tímto způsobem v rámci západních struktur držet při sobě, tak se můžeme účinně bránit jako celek. Minulost nám ukázala, že protesty a výzvy nepodpořené jasnými kroky a ustupování mocenskému nátlaku ničemu nepomůžou, agresora neumlčí a ve výsledku můžou situaci ještě zhoršit.

Nyní musíme stát, více než kdy jindy, nejen v rámci ČR, ale především v rámci EU a NATO, při sobě.