Prší málo nebo jen s vodou neumíme hospodařit?

Prší málo nebo jen s vodou neumíme hospodařit?

V podstatě na celém světě, v posledních letech mnohem častěji než dříve, můžeme pozorovat extrémní výkyvy počasí. Někdy se jedná o krátkodobé události, jako například záplavy, jindy o dlouhodobější úkazy, typicky opak prvního příkladu – extrémně vysoké teploty a nedostatek srážek.

S fenoménem sucha se v posledních letech setkáváme i v České republice, včetně Benešovska. Za poslední 4 roky se na většině území naší republiky nasbíral deficit cca 500 mm srážek, což je ekvivalentní zhruba 9 měsícům bez deště ročně. V roce 2017 museli například zemědělci na Benešovsku přesívat kvůli suchu některá pole a s nízkou hladinou vody ve studních mívají problémy v letních měsících i obyvatelé bez připojení na obecní vodovod. V roce 2018 byla suchem zasažená téměř celá západní a střední Evropa a finanční kompenzace ztrát zemědělců se v některých státech vyšplhala až na 17 miliard Kč.

I přesto, že v posledních letech bylo v ČR sucho velmi extrémní, podle modelů do roku 2100, by se měl roční úhrn srážek naopak mírně zvyšovat, avšak lišit se bude jejich rozložení v průběhu roku. Dříve jsme byli zvyklí na to, že srážky byly rozprostřeny podstatně pravidelněji do celého roku, než je tomu v posledních letech. V budoucnu se předpokládá prodloužení suchých měsíců a voda bude přicházet ve formě intenzivních dešťů a bouřek. Problém je však často v tom, že voda rychle odteče do řek a dál do moří místo toho, aby se vsákla do půdního profilu a ten se vodou nasytil do původního stavu.

Jaké další faktory způsobují sucho a proč? Zbytečné chyby z dob minulých z hlediska odvodňování krajiny, jako jsou meliorace, napřimování toků, scelování pozemků kvůli velkoplošnému obdělávání půdy, nevhodná druhová skladba lesů – to vše určitou měrou přispívá k vysychání krajiny a snížení schopnosti půdy vodu úspěšně zadržovat. Například meliorace dříve zvyšující výnos odváděním vody z podmáčených míst v případě nedostatku srážek prohlubují sucho tím, že každé jaro odvedou z našeho území miliony kubíků vody, které by se jinak vsákly do půdy, a proto pak naše řeky přes léto vysychají.

Další zhruba 4 000 ha zemědělské půdy jsou každým rokem vyňaty z půdního fondu, z toho asi polovina je následně zastavěna rodinnými domy a čtvrtina silnicemi. Odtok je zajišťován kanalizací, která pomáhá odvádět vodu bez možnosti vsakování. Za posledních 150 let bylo také napřímeno a prohloubeno koryto přibližně 60 % našich řek a potoků, čímž byl narušen malý oběh vody a znemožněny pravidelné jarní záplavy niv a lužních lesů.

Jak se suchem můžeme bojovat? Někdy není potřeba vymýšlet nová a složitá řešení, stačí zrevidovat stávající opatření a zamyslet se nad tím, zda stále plní svůj účel. Jako důležité se jeví například postupné rušení meliorací, navracení mezí nebo zmenšování velikosti lánů, ale také střídání nebo různorodost pěstovaných plodin a používání rostlin tvořící zapojené porosty. Dále pak zachování luk a mokřadů, které v parném létě vodu odpařují a v době povodní zmírňují jejich průběh. Nyní jsou na tvorbu a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží vypsány také dotační tituly s výší podpory 80–100 % – více na webu AOPK ČR.

Podpořit udržování vody v krajině je možné také výsadbou stromů, nejlépe ovocných, tvorbou zelených střech nebo vertikálních zahrad, protože půda díky zeleni zadrží více vlhkosti. Stromy pomáhají bojovat i s dalším současným problémem, vysokými teplotami – 1 ha stromů má stejnou účinnost jako provoz klimatizačních jednotek v řádu 16 mil. Kč/rok.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu